Historie kávy

Historie kávy

 Historie

Pravlastí kávy je s největší pravděpodobností Etiopie (provincie Kaffa), kde se ještě v současné době nachází divoce rostoucí keře kávovníku. Odtud byl nejspíše přenesen ve 13. a 14. století válečníky při vojenských taženích do Jemenu, kde byl vysazen na terasovitá políčka a dále kultivován.

Pěstování kávy bylo až do konce 18.století převážně výsadou obyvatelů Arabského poloostrova. Pro zdejší pěstitele a obchodníky byla káva velkým zdrojem příjmů. Vývoz zelených zrn kávy byl pod těžkými tresty zakázán a Arabové záměrně znehodnocovali kávová semena varem, aby nemohlo dojít k vypěstování keřů kávovníku mimo Arábii. Největší zásluhu na rozšíření pěstování kávy i v jiných oblastech světa mají zejména Holanďané, kteří na počátku 17.století tajně přivezli zelená kávová semena z Jemenu. Rozhodli se pro pěstování této plodiny ve svých zámořských koloniích a v krátké době počali kultivovat první keře kávovníku na Ceylonu (1658) a v Indii. Posléze se pěstování kávy rozšířilo i na Jávu (1697). Holandská Východoevropská společnost na konci 18.století v produkci kávy vytlačila arabskou konkurenci na druhé místo. Roku 1720 tajně převezl Francouz Chevalier Gabriel Mathieu de Clieu první kávovník na ostrov Martinique. Tento zřejmě krádeží získaný keříček od Holanďanů dal nejspíše základ klonu miliónů kávových keřů, rostoucích dnes ve Střední Americe a oblasti Karibiku. V období kolem roku 1730 byl vyslán Brazilským panovníkem do Francouzské Guyany poručík Francisco de Melho Palheta za účelem urovnání pohraničního sporu. Jeho pravým posláním však bylo získat a přivézt do Brazílie semena kávovníku. To se mu nakonec lstí, kdy se vetřel do přízně manželky guvernéra nakonec podařilo. Pěstování kávovníku se v Brazílii nakonec tak rozšířilo, že v současné době je největším světovým producentem kávy. O další rozšíření kávovníku do ostatních oblastí světa se následně nejvíce zasadili Angličané a Španělé, kteří zavedli pěstování kávy ve svých koloniích.

Pití kávy se na rozdíl od jejího pěstování, rozšířilo již v 15.století mimo oblast Arabského poloostrova do blízkých zemí Orientu, kde v jednotlivých městech vznikaly hojně navštěvované kavárny. V roce 1517 přivezla turecká vojenská výprava kávu z Egypta do Cařihradu. Požívání kávy se v Turecku stalo vášní a odtud se tento zvyk postupně rozšířil i do ostatních evropských zemí. Ačkoli šlo nejdříve o velká přístavní města (Benátky, Marseille, Amsterodam, Londýn, Hamburk), do konce 17. století se podávání kávy v kavárnách výrazně rozšířilo i do vnitrozemí a stalo se běžným téměř ve všech zemích Evropy. První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 pod malostranskou Mosteckou věží a provozoval ji Arab, Georgius Hatalah z Damašku, zvaný Jiří Theodat.

zdroj: Svět kávy.cz

Jean Beraud: Au Cofe

Vznik Kaváren

Vznik kaváren

Vychutnat si šálek čerstvě připravené kávy v pohodlí oblíbené kavárničky nebylo vždy samozřejmostí. Káva, i přes svoji velkou popularitu, musela v historii čelit řadě problémů a zákazů a není proto překvapením, že obdobnými peripetiemi si prošly i podniky, určené k popíjení tohoto aromatického nápoje. Kdy a kde ale vlastně vznikla vůbec první kavárna?

Přestože vznik kaváren je obecně přisuzován Turkům, od kterých se káva rozšířila dále do Evropy, první kavárny vznikají na počátku šestnáctého století v Mekce. Z počátku jsou sice nepřístupné pro širokou veřejnost a slouží pouze k náboženským účelům, ale záhy se mění v podniky určené nejen k pití kávy, ale také k setkávání s přáteli, hraní her a vedením politických debat. Právě ty se staly důvodem, proč byly kavárny v Mekce nakonec zavřeny a zakázány na dlouhých 12 let. V té době už ale existuje dostatek kaváren v Egyptě, odkud se móda popíjení kávy na veřejnosti rychle šíří do Turecka.

V roce 1530 je otevřena první kavárna v Damašku a o dvacet let později v Istanbulu. Atmosféru a osazenstvo těchto míst tvořili především intelektuálové. Do tureckých kaváren měli vstup pouze muži (což zůstalo ve většině tamních kaváren dodnes) a kromě ochutnávání kávy se hojně diskutovalo o politice a kultuře. Na počátku 17. století přivážejí italští kupci kávu poprvé do Evropy. Přestože je z počátku označována za ďáblův nápoj, italským jazýčkům brzy zachutnala. První evropská kavárna tak vzniká v roce 1645 v Benátkách a nazývá se Královstí Maďarské.

Z Itálie se obliba kaváren masově rozšířila do okolních států. První kavárna v Anglii je založena v univerzitním Oxfordu v roce 1652 a nese jednoduché jméno Grand Café. O dvacet let později existuje ve Velké Británii již 3000 kaváren, jejichž popularita ale v 18 století klesá a nahrazuje ji pití čaje, které se stalo symbolem příslušnosti k vyšší společenské třídě.

Ve Francii vzniká první pařížská kavárna v roce 1972 a je nápaditě situována hned vedle Comédie Française. Intelektuální prostředí kaváren se zde stalo natolik populární, že dokonce klesla konzumace vína na úkor kávy. Ve Vídni se kavárny prosazovaly jen těžko a v průběhu vlády Marie Terezie byly navíc velmi omezovány ve svém provozu. Přesto se však ve vídeňských kavárnách zrodila pro svět lahodná novinka - káva s mlékem. Kavárny v USA vznikaly sice ve stejné době, avšak na rozdíl od těch Evropských nebyly zdaleka záležitostí umělců a intelektuálů. Setkávali se zde rebelové nebo městské rady a jejich atmosféra byla silně politická. Ani my jsme ale nezůstávali v zakládání kaváren pozadu. První kavárna v Čechách byla otevřena roku 1702 Turkem Ahmedem v Brně. V Praze otevřel první kavárnu U zlatého hada Arab přezdívaný Deodat a zákazníky si lákal ochutnávkou v pražských ulicích.

Ať už byla atmosféra v kavárnách jakákoliv, základem všech bylo připravit kávu co nejkvalitněji a nejrychleji.

zdroj:zivotnistyl.cz

Krásné staré mlýnky na kávu.

Přidat foto text